Vážení a milí čtenáři,
minulý měsíc jsme si představili obecné požadavky směrnice CSRD (zde), která postupně rozšíří povinnost nefinančního vykazování z dosavadních zhruba 11 500 EU subjektů na odhadovaných 50 000. Po naší předchozí ESG epizodě o životním prostředí „-E“ (zde) se dnes společně podíváme na vykazovací standardy rámce ESG v oblasti „S – společnost“.
Oblast dopadu činnosti hospodářských subjektů na společnost a její zaměstnance, společnost obecně a dotčené komunity je definovaná již v samotné směrnici CSRD (zde). Článek 29b diktuje, že povinné společnosti „upřesní informace, které mají podniky uvádět o těchto sociálních faktorech a faktorech týkajících se lidských práv:
- rovné zacházení a příležitosti pro všechny, včetně rovnosti žen a mužů a stejné odměny za rovnocennou práci, odborná příprava a rozvoj dovedností, zaměstnávání a začleňování osob se zdravotním postižením, opatření proti násilí a obtěžování na pracovišti a rozmanitost;
- pracovní podmínky, včetně bezpečného zaměstnání, pracovní doba, přiměřené mzdy, sociální dialog, svoboda sdružování, existence rad zaměstnanců, kolektivní vyjednávání, včetně podílu zaměstnanců, na něž se vztahují kolektivní smlouvy, právo zaměstnanců na informace, konzultace a účast, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a zdraví a bezpečnost;
- dodržování lidských práv, základních svobod, demokratických principů a standardů stanovených v Mezinárodní listině lidských práv a jiných hlavních úmluvách OSN v oblasti lidských práv, jako je Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, Deklarace OSN o právech původních obyvatel, Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních principech a právech v práci a základní úmluvy Mezinárodní organizace práce, Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropská sociální charta a Listina základních práv Evropské unie“.
Dle posledního návrhu zmiňovaných standardů ESRS – páteře směrnice CSRD – by měly být odvětvové standardy pilíře „S“ následující:
- ESRS S1 – Vlastní pracovníci;
- ESRS S2 – Pracovníci v hodnotovém (dodavatelsko-spotřebitelském) řetězci;
- ESRS S3 – Dotčené komunity;
- ESRS S4 – Spotřebitelé a koncoví uživatelé.
Mnoho sociálních aspektů hospodářské činnosti je také zahrnuto v ESRS Obecných zásadách a Průřezových požadavcích na zveřejňování informací.
EU Taxonomie, která doposud vydala své cíle pouze v oblasti životního prostředí, se nyní snaží definovat tři hlavní cíle budoucí společenské taxonomie. Pro ty opět platí zásada DNSH (nezpůsobovat výraznou újmu dalším cílům EUT) a povinnost dodržování minimálních sociálních záruk. Cíle by měly shrnout a doplnit podmínky globálních pravidel vykazování a jsou následující:
- slušná práce pro zaměstnance ve společnosti a také pracovníky v dodavatelsko-spotřebitelském řetězci s dílčími cíli jako je posílení sociálního dialogu, podpora slušné práce, prosazování rovnosti a nediskriminace v práci, zajištění dodržování lidských práv a pracovních práv prováděním tzv. due diligence založené na posudku rizik;
- adekvátní a slušná životní úroveň pro spotřebitele s dílčími cíli jako je zajištění zdravých, bezpečných produktů a služeb, navrhování produktů tak, aby byly odolné a opravitelné, a nabízení služeb, které umožňují multimodální zkušenost, zajištění kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních údajů a soukromí, zapojení se do odpovědných marketingových praktik, zajištění přístupu ke kvalitním zdravotnickým produktům a službám, zdravým a vysoce výživným potravinám dobré kvality, kvalitní pitné vodě, kvalitnímu bydlení, vzdělání a celoživotnímu vzdělávání;
- inkluzivní a udržitelné komunity pro dotčené skupiny společnosti s dílčími cíli jako je inkluzivní růst; podpora rovnosti a růstu, podpora udržitelného živobytí a pozemkových práv, zajištění dodržování lidských práv v postižených komunitách prováděním due diligence založené na riziku.
Výběr a zveřejňování klíčových ukazatelů výkonnosti (KPIs) je klíčem k úspěchu pro vypracování kvalitní zprávy o udržitelnosti. Při posuzování dopadu podniku na společnost (a naopak) jsou z klasických KPIs často využívané např. zaměstnanecká struktura a fluktuace, počet školících hodin na zaměstnance, demografie zaměstnanců, vzdělání a vzdělávání, ženy v řídících orgánech a managementu, počet úrazů a jejich závažnost. Další ukazatele by měly být sektorově specifické.
V příštím dílu ESG se zaměříme na poslední pilíř, a tím je řízení a správa.
V případě, že Vás k danému tématu zajímá více informací, neváhejte se na nás obrátit, rádi Vám pomůžeme!
Jiří Vidiečan
vidiecan@edmutilitas.cz
